Před pár lety jsem se začal víc zabývat historií Hutí a zjistil jsem, že je tu hodně zajímavých míst, které stojí za vidění.  O životě tady a o akcích, které pořádáme, píši blog.

Hutě dostaly jméno, když se tu v druhé polovině osmnáctého století spustila těžba uhlí. Nebylo moc kvalitní a mocnost žil většinou nepřesáhla 20 centimetrů. Po první světové válce se Praha přelévala přes své hranice a na východ od původních hutí začala vznikat čtvrť, která místní název Hutě převzala.

Nedaleko stál most přes železniční trať, na který se vešlo jen jedno auto. Časem se mu začalo říkat Černý most, protože parní lokomotivy, které pod ním projížděly, začoudily beton tak, že zčernal.

Most strhli, když se trať elektrifikovala a pod nízkou konstrukcí se nedaly natáhnout dráty. Dodnes ale po mostě zůstala památka, kus nájezdní rampy, podpěry a název ulice Za Černým mostem. Do dějin Prahy se zapsal i tak. Dnes jeho jméno nese sídliště, u kterého v devadesátých letech vyrostl i první český hypermarket (a že to tehdy byla událost).

Kudy kam

Procházka po historii Hutí zabere přibližně dvě hodiny a ujdete 5 až 6 kilometrů. Startovním bodem je stanice metra Rajská zahrada a cílem opět stanice metra, ale tentokrát Hloubětín.

Z Rajské zahrady se vydejte ulicí Cíglerova směrem k centru, až vás dovede k pravé odbočce na most, kde začíná ulice Za Černým mostem. Odsud uvidíte zbytky původního Černého mostu. Možná to není nejkrásnější technická památka, ale alespoň uvidíte, odkud se vzalo jméno známé pražské čtvrti.

Teď už vcházíte do Hutí. Jděte ulicí Borská podél zahrádek a parčíku s lomovým jezírkem a po 600 metrech odbočte doleva do ulice Těrlická. Otevře se před vámi prostranství, kde kdysi stávala budova Sokola a kde je dnes hospoda minigolfem. Dřív domek sloužil jako škola, obchod nebo agitační středisko komunistické strany. Dnes si tu můžete dát pivo a odpálit pár míčků.

Světskou ulicí se dostaňte do ulice Lipnická, která měla být mnohem delší a měla fungovat jako hlavní spojnice mezi Hloubětínem a Satalicemi. Z původně plánované velkorysé třídy zůstala jen šířka, jakou měla ulice v plánech. Pokračujte dál Světskou a ulicí Za Černým mostem, až dojdete ke křižovatce s ulicí Nad Hutěmi. Proti vám se objeví menší lesík, pod kterým se nachází podzemí Bílý kůň, původní Fejkova pískovna. Ta později sloužila i jako sklad ovoce a je tu i jedno ze zastavení naučné stezky. Dnes se do podzemí nedostanete, ale můžete nad ním projít k jedné opravdu důležité památce. Moc z ní nezbylo, její větší část uvidíte v centru Prahy.

Pokračujte ulicí Nad Hutěmi podél zahrádek, až dojdete do bývalé hloubětínské bažantnice. Pokračujte vpravo cestou, která vede k další zahrádkářské osadě. Vy se ale dívejte napravo. Kousek před osadou odbočují dvě úzké pěšinky do údolí, kde se těžil kámen na stavbu Karlova mostu. Pokud nebude moc bláta (anebo pokud vám to nevadí), vydejte se na neupravenou cestu a projděte si místa, odkud pocházel stavební materiál památky, jíž obdivují miliony turistů. Hutě byly jedním z míst, odkud kámen pocházel. Genius loci si lom zachoval. V zarostlých skalách jsou vyryté vzkazy a příroda je tady opravdu divoká.

Po průchodu lomem se vrátíte přibližně na stejné místo, odkud jste vyšli. Ze zpevněné cesty těsně před plotem zahrádkářské osady odbočte po pěšince vlevo a pokračujte podél plotů zahrádek k Cihelně v Bažantnici. Je to unikátní místo, jehož přírodní podmínky způsobují, že tu nic neroste. Najednou tak z lesa vyjdete prakticky do pouště, ovšem do pouště s výhledem na pořádný kus Prahy a při dobrém počasí dohlédnete až na Hrad.

Z Cihelny seběhněte do ulice Kbelská a pak se přes Hloubětín vydejte ke stejnojmenné stanici metra, kde náš okruh končí.